• Programy
  • Webová Poradna
  • Právní poradna
  • GARDE
  • Právo životního prostředí
    • Hluk ve vnějším prostředí
    • Znečišťování ovzduší
    • Vliv chemických látek a odpadů
    • Vliv těžby nerostů na zdraví a ŽP
  • Právní program
  • Legislativa
• Případy
• Studie a dokumenty
• Publikace
• Témata

...

Podpořte nás

Rady Poradny EPS

Sborníky vyřešených dotazů Poradny EPS

elektrárna Prunéřov

Web Klimatické koalice

Zprávy EPS ke stažení

Projekty OPLZZ

Nebe nad Ostravou

Leták ke stažení

Hrozí Vám vyvlastnění? Pokud máte zájem si letáky objednat, kontaktujte nás na e-mailu tabor@eps.cz. (PDF, 293 kB)

Dárci

Krasec

Leták ke stažení

Nenechte si líbit porušování vašich zaměstnaneckých práv. (PDF, 130 KB)

Analýza ke stažení

Zahraniční investice a CzechInvest jako faktory destabilizující demokratický právní stát. (PDF, 2,4 MB)

Atollon

Reklama

Nejúčinnější protihlukové opatření. Doporučují čtyři z pěti pracovníků Ředitelství silnic a dálnic*. Možno objednat na tabor@eps.cz, zašleme zdarma.
* Jedná se o žert, ŘSD nemá s timto produktem nic společného.

Via Iuris

Via Iuris

Právo ve službách veřejného zájmu. Netradiční bulletin o ochraně veřejných zájmů cestou práva.

Právo životního prostředí

Hluk ve vnějším prostředí

1. Problém hluku

Je obecně známou (a lékařskými i statistickými studiemi podloženou) skutečností, že existuje přímý a prokazatelný vztah mezi hlučností prostředí a zdravotním stavem obyvatel. Je potvrzena úzká vazba mezi počtem osob obtěžovaných venkovním hlukem a počtem osob s poruchami spánku a také jasná souvislost s úrovní nemocnosti na civilizační choroby. Odhadovat lze i ekonomické škody působené hlukem. Škody jsou dány snížením cen nemovitostí a cen za bydlení, náklady na lékařskou péči, snížením možností využívání území, ztrátou produkce vzhledem k neodpracované pracovní době atd. Jistě ne nejméně významnou skutečností je snížení kvality života lidí obtěžovaných hlukem.

V Evropské unii se obtěžování hlukem a s tím spojené snížení kvality života týká asi 25% populace (5 až 15% populace trpí poruchami spánku), 100 miliónů obyvatel je zasaženo nadlimitním hlukem (tj. nad 65 dB), pokud jde o škody způsobené hlukem odhadují se ročně na 13 až 28 miliard EURO. V ČR se hluk z dopravy ve městech dlouhodobě sleduje zejména v Praze, odhaduje se že v roce 2002 bylo nadlimitním hlukem zasaženo 7,6 % obyvatel, tedy přes 50 tisíc občanů.

2. Česká právní úprava

České právní úpravě v oblasti ochrany před hlukem EPS vytýká tři hlavní nedostatky:
1) používání korekce tzv. „staré hlukové zátěže“,
2) možnost povolení provozu nadlimitního zdroje hluku a vibrací a především podmínky tohoto povolení,
3) naprosté nerespektování práv dotčených občanů v řízení o tomto povolení.

2. 1. „Stará hluková zátěž“

Základní povinností provozovatele zdroje hluku je povinnost zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity. Limit pro chráněný venkovní prostor a v chráněný venkovní prostor staveb se vypočítá součtem základní hladiny hluku 50 dB a  příslušné korekce. Mezi korekcemi se objevuje korekce + 20 dB označovaná právě za "starou hlukovou zátěž", použije se pro historicky vzniklou zátěž z pozemních komunikací a drážní dopravy. V místech, kde se tato korekce uplatní, je limit na 70 dB. Přitom limit 55 dB (tj. limit bez korekce na "starou hlukovou zátěž") je stanoven s ohledem na zdravotní účinky expozice hlukem a odpovídá např. doporučení Světové zdravotnické organizace pro zajištění bezpečné ochrany zdraví před hlukem. Možnost navýšení limitu o korekci na „starou zátěž“ je politickým kompromisem (odráží nákladnost a složitost předpokládaných opatření ke snížení hluku), jde ale o kompromis učiněný na úkor občanů, kteří v postižených lokalitách bydlí.

2. 2. Povolení nadlimitního zdroje hluku

Vedle toho, že limity hlukové expozice jsou v některých případech vůči občanům dosti nepříznivé, učinil zákonodárce v ochraně veřejného zdraví druhý kompromis – i provoz nadlimitního zdroje hluku může být povolen. EPS vidí problém ve značně vágní zákonné formulaci podmínek tohoto povolení. Za klíčovou považujeme skutečnost, že provozovatel zdroje hluku nemá (jako tomu bylo před novelou zákona) povinnost prokazovat že hluk byl omezen na rozumně dosažitelnou míru, ale pouze že takto omezen bude. Druhou zvláštností je skutečnost, že tato „rozumně dosažitelná míra“ se posuzuje i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím - zde ale zákonodárce zjevně nerespektuje ústavně zaručené právo každého občana na zdraví a příznivé životní prostředí. Podle zkušeností EPS se často stává, že úřední povolení není prvním ale posledním krokem k skutečnému řešení problému – poté co obdrží razítko, přestane provozovatel jevit zájem o okolí postižené hlukem.

2. 3. Nerespektování práv dotčených občanů v řízení o povolení

Třetím problémem současné úpravy je skutečnost, že občan dotčený v povolování provozu nadlimitního zdroje hluku na svých právech (jde o ústavně zaručené právo na ochranu zdraví, životního prostředí a vlastnické právo – jde-li o vlastníka nemovitosti sousedící se zdrojem hluku) se nemůže účastnit správního řízení o povolení. Obecná úprava správních řízení hovoří o tom, že účastníkem řízení je mj. ten, jehož práva mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. V případě výjimky z hlukových limitů je ale účastníkem řízení pouze provozovatel zdroje hluku. Sousedící občan stojí zcela mimo toto řízení (nemůže navrhovat doplnění důkazů, pořízení znaleckého posudku, alternativy k navrhovaným opatřením, nemůže se odvolat k vyšší instanci). Tento stav považuje EPS za neústavní, odporuje článku 11 Listiny (rovnost v ochraně vlastnictví), čl. 31 Listiny (právo na ochranu zdraví) a čl. 35 Listiny (právo na příznivé životní prostředí).

3. Evropské právo

Relevantní evropskou úpravu regulace hluku představuje směrnice 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Zákon, který měl směrnici transponovat do českého právního řádu díky vetu prezidneta neprošel. Cílem směrnice je definovat obecný přístup k zamezení, prevenci nebo snižování škodlivých účinků na lidské zdraví, způsobených expozicí hluku v prostředí. Směrnice zavádí tzv. hlukové mapy, které by měly určit expozici environmentálním hlukem, a umožnit veřejnosti získat informace o hlukové situaci. Druhým krokem by následně mělo být přijetí akčních plánů pro zlepšení akustické situace v lokalitách, kde hlukové expozice ohrožují zdraví nebo kvalitu života. Podle navrhovaného zákona měly být do roku 2008 vypracovány hlukové mapy velkých měst, u ruzyňského letiště a podél hlavních silničních a železničních tahů.

Pozitivní novinkou kterou směrnice zavádí je uchopení problému hluku nikoliv pouze jako záležitosti ochrany zdraví (v kompetenci "hygieniků"). Hluk je v Unii systémově chápán jako složka životního prostředí řízený prostřednictvím resortu životního prostředí (včetně meziresortního řízení, financování, státní politiky, vzdělávání, výzkumu, atd.). Zdravotní dozor, řešení problému zdravotních účinků a důsledků hluku, je pak jen jedním z nástrojů managementu hluku. Pozitivní je také důraz který směrnice klade na informovanost občanů - hlukové mapy a informace o hlukové expozici mají samozřejmě být přístupné veřejn

Směrnice měla být implementována do právních systémů členských států nejpozději do 18. července 2004.

4. Některé případy EPS

Na EPS se v několika případech obrátili občané obtěžovaní zdrojem hluku s žádostí o právní pomoc. Zejména na případu v Českém Těšíně je dosti jasně vidět, že se občanům postiženým hlukem může za současné právní úpravy stát, že jediným „opatřením“ k omezení hluku je razítko úřadu a slib investora, že hluk bude omezen za několik let vybudováním obchvatu. Jistě jde o „kompromis“, který je výhodný ekonomicky. EPS se ale domnívá, že je nepřijatelné, aby celou tíži tohoto kompromisu nesli občané žijící v postižené lokalitě. Připomeňme si znovu, že jedním z prokázaných důsledků nadměrné expozice hlukem je i poškození zdraví.

Cílem EPS v těchto případech je vytvořit tlak na „internalizaci externalit“. Jde o to, aby náklady a zátěž spojené s dopravou nesl ten, kdo je za dopravu odpovědný (tj. např. provozovatel průmyslové zóny, stát tj. my všichni kteří dopravu přímo či nepřímo využíváme) a nikoliv ten, kdo je shodou okolností v sousedství komunikace. Není spravedlivé, aby skupina občanů byla vystavena škodám na majetku a vlastnictví místo toho, aby vlastník komunikace investoval do opatření která mohou hluk omezit. V ještě obecnější rovině jde o to, aby si společnost uvědomila skutečnou cenu současného řešení problému dopravy a na základě úplných informací zvažovala jeho důsledky a alternativy. EPS proto chce podpořit občany v jejich aktivní (sebe)obraně zdravých životních podmínek a příznivého životního prostředí jako takového.

Řešené případy

Aktuality

PARTNEŘI SERVERU

www.eps.cz

• top
• home
• mapa
• english

design (c) 2007 puxdesign | www.puxdesign.cz

redakční systém a webhosting by ECN