1) Ve dvacátých letech minulého století byly postaveny plavební stupně, které "splavnily" (kanalizovaly) úsek Labe mezi Přeloučí a Pardubicemi. Tříkilometrový úsek mezi Přeloučí a obcí Břehy tvořený peřejemi (vzniklými napřímením Labe v roce 1911.) však nebyl nikdy splavněn, proto je v ČR Labe splavné (navíc jen omezeně vzhledem k úseku mezi Střekovem a státní hranicí) jen mezi státní hranicí a Chvaleticemi.

2) V roce 1988 schválila vláda ČR územní plán velkého územního celku hradecko-pardubické sídelní aglomerace obsahující splavnění Labe do Opatovic (v Pardubicích s napojením na kanál D-O-L). Je v něm uvedeno, že splavnění Labe nebude obsahovat výstavbu plavebního stupně Přelouč II - měl se postavit vodní stupeň Semín a splavnění se mělo provést korytem Labe bez výrazných zásahů do pobřežní vegetace (směrná část územního plánu VÚC dokonce uváděla, že slepá ramena je zapotřebí zachovat vzhledem k jejich ekologicko-stabilizační funkci).

3) V roce 1991 Ekotrans Moravia předložila svůj návrh kanálu Dunaj - Odra - Labe včetně plánu na splavnění Labe u Přelouče jako stavby napojující D-O-L na Labskou vodní cestu.

4) V roce 1994 zpracoval Ing. Dejmal na objednávku společnosti Vodní cesty s.r.o. Posudek, v němž označil Slavíkovy ostrovy za biologicky bezcenné území a doporučil splavnit Labe kanálem vedoucím rovnoběžně vedle Labe přes slepá ramena Slavíkovy ostrovy a Lohenické rameno.

5) V roce 1994 zastupitelstvo Přelouče schválilo územní plán města, který obsahoval v rozporu s územním plánem VÚC plavební stupeň Přelouč II včetně ing. Dejmalem doporučeného plavebního kanálu.

6) V roce 2000 probíhal proces EIA, v němž se posuzovaly dvě varianty, které v úseku procházejícím přes Slavíkovy ostrovy byly shodné, s nulovou variantou (tedy nevýstavbou). Dokumentace EIA konstatuje, že realizací záměru nedojde k úplnému zničení ojedinělého biotopu zvláště chráněného druhu rostliny a živočicha. 29.9.2000 vydalo MŽP kladné stanovisko EIA a doporučilo tu variantu, která kromě Slavíkových ostrovů zasahovala i do Lohenického ramene.

7) Od konce července 2000 do 30.6.2001 probíhaly v trase kanálu biologické průzkumy s cílem zjistit, které druhy investorem vybraných skupin živočichů a rostlin budou stavbou zasaženy a v jaké míře. V říjnu 2000 byly na okresním úřadě první výsledky (tzv. První část biologického hodnocení), v nichž bylo výslovně uvedeno, že stavba bude mít výrazné negativní dopady na populace vzácných a ohrožených druhů bezobratlých - např. že zcela zanikne louka, na níž byla zjištěna velká stabilní populace modráska očkovaného (chráněného EU a Bernskou konvencí). Výsledek biologického hodnocení tedy prokázal naprostou nedostatečnost dříve zpracovaného posudku ing. Dejmala a dokumentace EIA.

8) 19.9. 2000 požádalo Ředitelství vodních cest (ŘVC) o vydání územního rozhodnutí.

9) 15.11.2000 se konalo v Přelouči ústní jednání v rámci územního řízení, na němž ekologická organizace Svoboda zvířat (SZ) Hradec Králové předložila námitky. Zástupce ŘVC prohlásil, že cit: "je mu jedno, že pochcípou nějací motýli".

10) 28.11.2000 vydal městský úřad Přelouč územní rozhodnutí.

11) 27.12.2000 podala Svoboda zvířat odvolání proti územnímu rozhodnutí.

12) 18.1.2001 pak Svoboda zvířat doplnila své odvolání o vyjádření entomologa.

13) V lednu 2001 schválilo zastupitelstvo obce Břehy změnu územního plán obce, kterou došlo k zanesení plavebního kanálu do územního plánu přesně dle dokumentace k územnímu řízení.

14) 23.1.2001 se k odvolání vyjádřilo ŘVC.

15) V únoru 2001 proběhlo v trase kanálu podél slepého ramene nepovolené kácení, přičemž byly dle vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) káceny i duté stromy, v nichž žijí vzácné a chráněné druhy bezobratlých. Okresní úřad odmítl ten případ prošetřit. ČIŽP ho předala Městskému úřadu Přelouč, kde skončil do ztracena a nikdo nebyl za nedovolené kácení a zásah do biotopu chráněných druhů potrestán.

16) 26.2.2001 schválila vláda ČR změnu územního plánu VÚC velkého územního celku hradecko-pardubické sídelní aglomerace, jíž mimo jiné dalo do souladu územní plán velkého územního celku hradecko-pardubické sídelní aglomerace s územním plánem obcí Přelouč a Břehy (m.j. zakreslila plavební stupeň Přelouč II včetně plavebního kanálu a označila jej a D-O-L za veřejně prospěšné stavby). Na tuto změnu vydalo MŽP kladné stanovisko EIA, přestože v procesu EIA dle § 14 z. 244/1992 Sb. nikdy nebyly hodnoceny dopady D-O-L ani plavebního stupně Přelouč.

17) 1.5.2001 uspořádala Svoboda zvířat na Slavíkových ostrovech exkurzi pro místní obyvatele (a pro novináře a úředníky), na níž entomologové vysvětlili přítomným, které druhy vzácných motýlů se nacházejí na Slavíkových ostrovech, a ukázali jim, kde se nacházejí. O této akci vyšel článek v Pardubických novinách. Pozvaní úředníci se nedostavili. Zahájila zde sběr podpisů pod petici za zachování Slavíkových ostrovů ve stávající podobě a rozloze.

18) 15.5.2001 uspořádala SZ pod heslem "Naučí se motýli ze Slavíkových ostrovů plavat v plavebním kanále?" v obci Břehy besedu o plánovaném plavebním stupni s výkladem entomologa. Pozvaní zástupci města Přelouč a obce Břehy se nedostavili.

19) 15.5.2001 zrušil okresní úřad Pardubice, referát regionálního rozvoje územní rozhodnutí na plavební stupeň Přelouč.

20) 12.6. až 14.6.2001 se konala v Přelouči výstava "Slavíkovy ostrovy - poslední okamžiky před splavněním Labe." Z tiskové zprávy vyjímáme "Výstava je šokujícím mementem lidské bezohlednosti a technokratického přístupu k jedinečnému unikátnímu biotopu poskytujícímu útočiště drobným živočichům, kterým hrozí vyhynutí."

21) 14.6.2001 uspořádala SZ v Přelouči besedu o plánovaném plavebním stupni.

22) V srpnu 2001 předložilo ŘVC okresnímu úřadu třetí část biologického hodnocení (která již neobsahovala v prvních dvou částech obsažené informace nepříznivé pro plavební stupeň, čímž se podstatně lišila od textu entomologického hodnocení (Firma Investprojekt jako garant celého biologického hodnocení zasáhl do textu vypracovaného entomology a změnil tak velmi podstatně jeho smysl, čímž zcela znehodnotil veškerou práci, kterou vykonali odborníci, kteří prováděli průzkumy na místech dotčených výstavbou). Přílohou biologického hodnocení byla i stanoviska specialistů na bezobratlé mgr. Křenové a J. Šumpicha.

23) V srpnu 2001 ŘVC požádalo okresní úřad o vydání výjimek ze zákazů týkajících se ohrožených druhů živočichů (2.8.2001) a o vydání souhlasu k zásahu do krajinného rázu a souhlasného závazného stanoviska k zásahům do významných krajinných prvků.

24) 2.8. 2001 požádalo RVC Ministerstvo životního prostředí o vydání výjimek ze zákazů týkajících se některých kriticky a silně ohrožených druhů vyskytujících se na stavbou dotčeném území.

25) 27.8.2001 SZ podala na MŽP první část svých připomínek.

26) 27.8.2001 předali na okresní úřad Pardubice entomologové RNDr. Mocek a Mikát vyjádření k tzv. třetí části biologického hodnocení. SZ pak toto stanovisko poskytla i na MŽP.

27) V září uspořádalo město Přelouč výstavu, na níž představilo veřejnosti model plavebního stupně Přelouč II a pozitivní informace o výstavbě tohoto plavebního stupně a plavebních stupňů na dolním Labi. Dne 20.9.2001 pak uspořádalo k této problematice veřejnou besedu, na níž umožnilo zastáncům plavebního stupně (MDS, bývalému zaměstnanci ČSPL, krajskému hejtmanovi, atd.) presentovat své názory.

28) 24.9.2001 podala SZ první část námitek v řízení o vydání výjimek ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin

29) 1.10.2001 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny negativní stanovisko k udělení výjimek pro stavbu plavebního stupně Přelouč II.

30) 25.10.2001 podala SZ na okresní úřad Pardubice námitky v řízení o vydání výjimek ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, souhlasu k zásahu do krajinného rázu a závazného stanoviska k zásahu do významných krajinných prvků.

31) 30.10.2001 vydal okresní úřad Pardubice souhlas k zásahu do krajinného rázu a souhlasné závazné stanovisko k zásahu do významných krajinných prvků.

32) 9.12.2001 podala SZ odvolání proti udělení souhlasu k zásahu do krajinného rázu a odvolání proti udělení souhlasného závazného stanoviska k zásahu do významných krajinných prvků.

33) 18.2.2002 vydalo MŽP rozhodnutí, jímž neudělilo výjimku ze zákazů chránících silně a kriticky ohrožené druhy živočichů.

34) 19.3.2002 podalo ŘVC rozklad proti rozhodnutí MŽP.

35) 27.3.2001 zastupitelstvo města Přelouč téměř jednohlasně odsouhlasilo, že Slavíkovy ostrovy jsou biologicky bezcenné území a že MŽP lže, když tvrdí opak.

36) podala SZ vyjádření k rozkladu ŘVC.

37) 15.4.2002 krajský úřad Pardubického kraje zrušil souhlasné stanovisko okresního úřadu k zásahu do významných krajinných prvků.

38) 25.4.2002 odhlasovalo zastupitelstvo Pardubického kraje, že podporuje požadavek na vydání výjimky.

39) 23.5.2002 rozšířilo ŘVC svou žádost o další druhy v původní žádosti neuvedené.

40) 14.6.2002 jednala rozkladová komise MŽP o rozkladu ŘVC. Před budovou MŽP uspořádala SZ minidemonstraci a na jednání komise vysvětlili RNDr. Mocek a RNDr. Mikát, proč jsou Slavíkovy ostrovy tak cenné. Komise však poté stejně doporučila ministrovi zrušit rozhodnutí MŽP.

41) 25.6.2002 se konalo setkání mezi MŽP, správou CHKO Poodří a ekologickými iniciativami o vodní dopravě. Během jednání se přítomné nevládní organizace vyslovili proti vybudování plavebního stupně Přelouč na Slavíkových ostrovech.

42. 10.7.2002 podepsal odstupující ministr RNDr. Kužvart rozhodnutí, jímž zrušil nesouhlasné rozhodnutí MŽP a vrátil věc k novému projednání. Zavázal MŽP k tomu, aby v novém řízení nepřihlíželo k souvislostem, které má stavba Nového plavebního stupně Přelouč s plány na výstavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe (příkladem tohoto Kužvartova přístupu je výstavba dálnice D8, u níž se rovněž posuzovaly jen jednotlivé úseky bez ohledu na celek a tak se postavila dálnice z obou stran až k hranici CHKO České středohoří. Pak byla výjimka vydána s tím, že když už je převážná část dálnice dálnice postavena, tak je nezbytné realizovat i úsek přes CHKO). Zároveň zavázal MŽP, aby si při posuzování veřejných zájmů opatřovalo podklady jen k zájmu ochrany přírody - a o tom druhém nikoliv. Z jeho rozhodnutí tedy vyplývá, že MŽP nemá zkoumat, zda nějaký veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody - ale patrně má předpokládat, že cokoliv investor chce, je veřejným zájmem.