...

EPSik.jpg

Podpořte nás

elektrárna Prunéřov

Web Klimatické koalice

Portál Změna klimatu

Zprávy EPS ke stažení

zprava_04.jpg

Projekty OPLZZ

oplzz_cmyk_nalezato.JPG

Nebe nad Ostravou

Dárci

Dárci

Krasec

Atollon

Atollon Lagoon CRM
K vaší spokojenosti používáme pokročilé CRM řešení Atollonu.

Reklama

Nejúčinnější protihlukové opatření. Doporučují čtyři z pěti pracovníků Ředitelství silnic a dálnic*. Možno objednat na tabor@eps.cz, zašleme zdarma.
* Jedná se o žert, ŘSD nemá s timto produktem nic společného.
archiv >>

Via Iuris

Via Iuris

Právo ve službách veřejného zájmu. Netradiční bulletin o ochraně veřejných zájmů cestou práva.

Bulletin

Golfové hřiště Čeladná

Aktualizováno ke dni: 2. 2. 2008

Golfové hřiště Čeladná

„Na golfových hřištích jsou často ve velkém množství aplikovány pesticidy zabraňující výskytu nežádoucích rostlin a hmyzu. Mnohé z těchto pesticidů jsou toxické také pro člověka, zvyšují výskyt rakoviny a mají celou řadu dalších negativních vlivů na lidské zdraví.“
Mark L. Chernaikve studii „Vliv golfových hřišť na životní prostředí“

„Neustálým odvoláváním a vytvářením umělých důvodů se stavba zbytečně zdržuje. Bohužel to legislativa umožňuje.“
Jiří Kajzar, bývalý přednosta Okresního úřadu ve Frýdku – Místku, v týdeníku Frýdecko-Místecko

V roce 2000 získala firma PROSPER Trading, a.s., povolení pro výstavbu první části (18 jamek - „první a druhá devítka“) golfového hřiště v Čeladné. O záměr se na základě podnětu místních občanů současně začalo podrobněji zajímat občanské sdružení Beskydčan.

V  souvislosti s povolováním první části hřiště neproběhla žádná veřejná diskuse o jeho vlivech na životní prostředí v obci. Zároveň bylo zřejmé, že investor má zájem golfový areál dále rozšiřovat. Beskydčan se proto pokusil poukázat na sporné aspekty záměru - především  na rozsáhlé zásahydo beskydské krajiny (včetně oplocení téměř celého, více než stohektarového areálu) a na  možné ohrožení kvality podzemních i povrchových vod v souvislosti s intenzivním používáním chemických látek na golfovýchhřištích.

Jednání s investorem, vedením obce a příslušnými úřady ani veřejná beseda investora a úřadů s občany však nepřinesly žádoucí vyjasnění těchto otázek. Proto Beskydčan požádal o právní pomoc EPS (prvním výsledkem bylo poskytnutí do té doby odepíraných informací o tehdejším Okresním úřadem). Obě sdružení se přihlásila k účasti ve správních řízeních o povolení dostavby „třetí devítky“ golfového hřiště, a to s cílem přimět příslušné úřady, aby se uvedenými vlivy golfového hřiště na životní prostředí začaly zodpovědně zabývat.

Proces povolování „třetí devítky“ golfového hřiště byl zahájen na jaře 2001, kdy investor požádal stavební úřad v Čeladné o dvě územní rozhodnutí na její „1. a 2. etapu“. První žádost se týkala tří z devíti „jamek“ (přes 8 ha plochy hřiště) na území CHKO Beskydy, druhá zbývající části plánované „třetí devítky“ (více než 50 ha). Paralelně s  územními řízeními probíhalo projednávání záměru u orgánů ochrany přírody.

Hlavní námitky Beskydčanu a EPS setýkaly vlivu používaných chemických látek na vodní toky jako významné krajinné prvky (resp. nedostatku informací o tom, jaké tyto vlivy budou, protože investor nepředložil seznam používaných chemických látek), dále zásahu do krajinného rázu a rozsáhlého, zbytečného a nedostatečně zdokumentovaného kácení lesa.

Správa CHKO Beskydy vydala k vybudování části hřiště souhlasné stanovisko, přestože plán péče o CHKO výslovně konstatuje, že umisťování golfových hřišť je v CHKO „nevhodné a nežádoucí z hlediska intenzity obhospodařování a snižování biologické diverzity dotčeného území“. Správa ve svém souhlasu stanovila jako závazné podmínky mj. povinnost investora předložit k odsouhlasení provozní řád hřiště, jehož součástí mělo být „dávkování a složení agrochemikálií, rozpouštěných ve vodě zavlažovacího systému a zákaz plošného používání herbicidů. Tyto a další podmínky rozhodnutí Správy nebyly následně dodrženy.

Ani stavební úřad žádnou z výše uvedených námitek občanských sdružení neakceptoval. Zamítnuty byly i námitky vlastníků nemovitostí v areálu hřiště, obávajících se omezení přístupu k nim. Odvolací orgán – Okresní úřad ve Frýdku-Místku obě územní rozhodnutí v květnu 2002 potvrdil.

K vykácení lesa potřeboval investor získat ještě tzv. rozhodnutí orgánu státní správy lesů „o odnětí pozemků z plnění funkce lesa“. Toto rozhodnutí okresní úřad vydal dne 18.6. 2002, pouhý jeden den (!) poté, co mu byla doručena žádost investora. Přestože Beskydčan s odkazem na svou dřívější žádost okresnímu úřadu výslovně sdělil, že má zájem účastnit se „řízení o odnětí“, okresní úřad mu zahájení řízení neoznámil a jako s účastníkem s ním nejednal. Odvolání Beskydčanu pak bylo Krajským úřadem zamítnuto jako nepřípustné, s odůvodněním že Beskydčan neměl právo se „řízení o odnětí“ účastnit, neboť v tomto řízení „nebyly dotčeny zájmy ochrany přírody“.

V průběhu správních řízení o povolení “dostavby 3. devítky“ Beskydčan navíc zjistil, že jižv roce 2001, bez jakéhokoli pravomocného povolení, provedl investor na území budoucí „3. devítky“ chemické postřiky, kterými zlikvidoval travní porost (a nepochybně také mnoho drobných živočichů) na ploše více než 1ha. Dále investor ještě před vydáním územního rozhodnutí zahájil rozsáhlé terénní úpravy dotčeného území. Ačkoliv Beskydčan na veškeré tyto nezákonnosti upozorňoval příslušné správní orgány, nedošlo nikdy k zákazu nepovolené činnosti (investorovi byla pouze udělena pokuta, jejíž výši odmítly úřady Beskydčanu sdělit).

Stejný postup se opakoval v případě několika „načerno“ postavených staveb vodních nádrží a zavlažovacích zařízení. Poté, co byl Beskydčanem v průběhu stavebního řízení úřad upozorněn na to, že povolovaná stavba je již rozestavěná nebo dokončená, zahájil vždy řízení o jejím odstranění, které ve všech případech skončilo vydáním dodatečného povolení.

Za této situace, kdy bylo zřejmé, že příslušné správní orgány spíše než k ochraně veřejných zájmů využívají svých pravomocí k tomu, aby investorovi pomohly realizovat jeho záměry, nezbylo Beskydčanu a EPS než podat proti podle jejich názoru nezákonným rozhodnutím, několik tzv. správních žalob ke Krajskému soudu v Ostravě.

Soud vyneslo žalobách Beskydčanu a EPS postupně celkem tři rozsudky, jež nabyly právní moci v průběhu první poloviny roku 2004. Všem žalobám soud vyhověl a zrušil celkem 7 rozhodnutí správních orgánů, které se dostavby „3. devítky“ týkají. Šlo především o územní rozhodnutí o „dostavbě“ třetí devítky, souhlasy orgánu ochrany přírody se zásahy do krajinného rázu a významných krajinných prvků (mimo CHKO) a souhlas s „odnětím pozemků z plnění funkcí lesa“. Kromě konstatování mnoha procesních vad (mj. nezákonného nejednání s Beskydčanem jako účastníkem řízení o „odnětí“ lesních pozemků) dal soud jednoznačně zapravdu hlavnímu věcnému argumentu žalobců, že se správní orgány v rozporu se zákonem vůbec nezabývaly vlivem chemikálií, používaných při provozu hřiště, na životní prostředí (zejména vodní toky a podzemní vody). Stejně tak soud přisvědčil námitce, týkající se zásahu do lesa jako významného krajinného prvku. V závěru jednoho ze svých rozsudků soud konstatoval, že v nových řízeních, která po zrušení původních rozhodnutí musí znova proběhnout, nelze „dodatečně legalizovat“ neoprávněné (na základě nezákonných rozhodnutí provedené) zásahy.

Protože správní žaloby nemají podle českého práva tzv. odkladný účinek (žádosti o jeho přiznání soud nevyhověl), investor výstavbu 3. devítky golfového hřiště Čeladná dlouho před nabytím právní moci rozsudků dokončil. Bez ohledu na výsledek soudních sporů tím opět porušil zákon, protože podmínkou pro legální „dostavbu“ 3. devítky (bez ohledu na výsledek soudního přezkumu) bylo rozhodnutí o povolení terénních úprav. To však nebylo nikdy vydáno.

Příslušné úřady přes tuto skutečnost a i po zrušení téměř všech vydaných povolenísoudem zůstaly řadu měsíců zcela nečinné (až na pokračování v dodatečném povolování „černých“ staveb zavlažování). Teprve na základě podnětů EPS a Beskydčanu se na podzim 2004 některé z nich začaly (proti)právním stavem „3. devítky“ zabývat. Důsledkem bylo nové projednání žádostí o vydání územních rozhodnutí a jejich následné zamítnutí. Následovat by mělo řízení o odstranění protiprávně provedených terénních úprav, které však stavební úřad v Čeladné dosud nezahájil. Faktický provoz „3. devítky“ samozřejmě pokračoval i v roce 2005. Z rozsudků soudu přitom jasně vyplývá, že samotná její existence a především používání chemických látek na jejím území jsou zcela nezákonné.

Celá kauza představuje typický příklad selhávání správních úřadů v případech, kdy na vydání povolení existuje „vyšší ekonomický zájem.“ Občanská sdružení se snažila úřady přimět, abyna základě objektivních podkladů prověřily, zda záměr investora nepoškodí životní prostředí nad míru, kterou připouštějí právní předpisy. Úřady veškeré jejich argumenty odmítly. Než soud rozhodl, že požadavky sdružení byly oprávněné, investor veškeré zásahy dávno uskutečnil. Řadu potřebnýchpovolení investor navíc vůbec neměl, případně jezískával až dodatečně.

Ani rozhodnutí soudu nepřijaly úřady žádná opatření k tomu, aby svá pochybení napravily. Až na základě dalších podnětů občanských sdružení začínají na soudní rozsudky reagovat. Je ovšem otázkou, zda někdy dojde ke skutečně objektivnímu posouzení vlivů golfového hřiště na životní prostředí, nebo zda se budou pouze hledat cesty, jak vše opětdodatečně „zlegalizovat“. Dosavadní postup úřadů nedává v tomto směru důvod k přílišnému optimismu .

Případ, který začal jako „pouhý“ spor o vlivy jedné rozsáhlé a kontroverzní stavby naživotní prostředí, se postupně stále více stávájedním z testů celkového stavu výkonu státní správy v této zemi. Jeho konečný výsledek může přispět k odpovědi na otázku, zda lze vůbec s využitímdostupných právních prostředků přinutit úřady, aby dodržovaly platné zákony.


Přehled nejvýznamnějších událostí

1. 3. 2000 územní rozhodnutí „o umístění stavby 1. a 2. devítky“ golfového hřiště

5. - 6. 10. 2000 anketa a veřejná beseda s občany Čeladné, pořádaná o.s. Beskydčan

30. 11. 2000 zahájení řízení o povolení staveb vodních nádrží na území „1. a 2. devítky“

15. 1. 2001 zastavení řízení o povolení staveb vodních nádrží na území „1. a 2. devítky“ – nádrže již byly postaveny

16. 1. 2001 zahájení řízení o odstraněnístaveb vodních nádrží na území „1. a 2. devítky“

12. 3. 2001 zahájení územního řízení o „umístění stavby 3. devítky“ – část v CHKO

11. 4. 2001 zahájení řízení o souhlasu Správy CHKO Beskydy s umístěním části „3. devítky“ golfového hřiště na území CHKO

16. 4. 2001 rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku – Místku o dodatečném povolení staveb vodních nádrží na území „1. a 2. devítky“

7. 5. 2001 rozhodnutí Správy CHKO Beskydy o souhlasu s umístěním části „3. devítky“ golfového hřiště na území CHKO

30. 5. 2001 zahájení územního řízení o „umístění stavby 3. devítky – část mimo CHKO“

3. 10. 2001 územní rozhodnutí stavebního úřadu Čeladná „o využití území pro dostavbu 3. devítky vCHKO“

22. 10. 2002 odvolání Beskydčanu proti územnímu rozhodnutí „3. devítka v CHKO“

14. 12. 2001 rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku – Místku o zrušení územního rozhodnutí „3. devítka v CHKO“

23. 1. 2002 pravomocné rozhodnutí orgánu ochrany přírody „o souhlasu se stavbou 3. devítky mimo CHKO“ podle zákona o ochraně přírody a krajiny (před tím jednou zrušené na základě odvolání Beskydčanu a EPS)

19. 2. 2002 nové územní rozhodnutí stavebního úřadu Čeladná „o využití území pro dostavbu 3. devítky v CHKO“

6. 3. 2002 odvolání EPSproti novému územnímu rozhodnutí „3. devítka v CHKO“

15. 3. 2002 územní rozhodnutí stavebního úřadu Čeladná „o využití území pro dostavbu 3. devítky mimo CHKO“

3.4. 2002 odvolání EPS a Beskydčanu proti územnímu rozhodnutí - „3. devítka mimo CHKO“

6. 5. 2002 rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku –Místku o zamítnutí odvolání EPS proti územnímu rozhodnutí „3. devítka v CHKO“

20. 5. 2002 rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku –Místku o zamítnutí odvolání EPS a Beskydčanu proti územnímu rozhodnutí „3. devítka mimo CHKO“

22. 7. 2002 žaloba EPS proti územnímu rozhodnutí „3. devítka v CHKO“ a souhlasu Správy CHKO 

29. 7. 2002 žaloba Beskydčanu a EPS proti územnímu rozhodnutí „3. devítka mimo CHKO“ a souhlasu orgánu ochrany přírody

4. 9. 2002 pravomocné rozhodnutí orgánu státní správy lesů „o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa pro dostavbu 3. devítky mimo CHKO“ (odvolání Beskydčanu bylo zamítnuto jako nepřípustné)

3. 1. 2003 žaloba Beskydčanu proti rozhodnutí orgánu státní správy lesů „o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa pro dostavbu 3. devítky mimo CHKO“

27. 11. 2003 rozsudek krajského soudu v Ostravě o zrušení územního rozhodnutí „3. devítka mimo CHKO“ a souhlasu orgánu ochrany přírody

26. 2. 2004 rozsudek krajského soudu v Ostravě o zrušení územního rozhodnutí „3. devítka v CHKO“

25. 3. 2004 rozsudek krajského soudu v Ostravě o zrušení rozhodnutí orgánu státní správy lesů „o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa pro dostavbu 3. devítky mimo CHKO“

11. 10. 2004 podněty Beskydčanu a EPS krajskému úřadu, Správě CHKO a dalším správním orgánům k odstranění nezákonného stavu na území „3.devítky“

30. 3. 2005 zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí „pro dostavbu 3. devítky vCHKO“

5. 8. 2005 zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí „pro dostavbu 3. devítky mimo CHKO“

archiv >>

Aktuality

27. 7. 2010

Hluboké výstřihy a sandály končí. Ministr je zakázal

Na serveru Aktuálně.cz se dnes objevila zpráva, že nový ministr životního prostředí Pavel Drobil vydal směrnici, kterou nařizuje úředníkům ministerstva, jak mají chodit do práce oblečení.

13. 7. 2010

Zpravodaj pro absolventy MU představuje právníky EPS

Právnická fakulta MU patří mezi nejprestižnější fakulty tohoto zaměření v České republice. Její absolventi nacházejí uplatnění v nejrůznějších sférách: státní, komerční i neziskové.

30. 6. 2010

Jak na věc / Respekt / Jaroslav Spurný / 30. června 2010

Napsali o nás: "Zásadní ale je, že EPS ukazuje cestu všem verbálním drsňákům a kritikům politiků, byznysmanů nebo různých tunelářů, jak na to. Nenadávat, nelamentovat, nenazývat všechny šmahem zloději, ale přijít se suchými fakty a požádat slušně o vysvětlení. Nejen vedení ČEZ, ale také politiky, kteří sedí v dozorčí radě i jejich stranické šéfy, kteří je do dozorčí rady jmenují a kteří se bojí zavadit kritickým slůvkem o ČEZ, protože přátelství s ČEZ je výhoda."

9. 6. 2010

Návrh Zásad územního rozvoje JMK zveřejněn

Věci se opět pomalu dávají do pohybu, neboť Krajský úřad Jihomoravského kraje dnes zveřejnil (v pořadí již druhý) pracovní návrh Zásad územního rozvoje.