16. 7. 2009 | Mgr. Martin Fadrný

Na programu jednání vlády dne 20.7. 2009 je i schválení tzv. Politiky územního rozvoje. Jde o zcela zásadní koncepci územního rozvoje v ČR, která ve svém důsledku trvale zasáhne do života tisíců občanů. Návrh Politiky územního rozvoje připravili úředníci Ministerstva pro místní rozvoj, stejní úředníci zamítli a smetli ze stolu připomínky občanů i volených představitelů obcí. Nyní tuto Politiku schvalují opět úředníci bez mandátu a odpovědnosti vůči občanům.
Fischerova úřednická vláda přitom deklarovala, že ve svém funkčním období nebude podobná zásadní a dlouhodobá rozhodnutí činit. Vládě je bohužel podsouván jakýsi trojský kůň, do něhož zejména úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy schovali celou řadu kontroverzních projektů od jaderné energetiky, přes budování vodních děl až po výstavbu sporných dálnic. Tyto projekty Politika konkrétně vymezuje a umísťuje v území a to přes to, že u nich nedošlo k posouzení variant, posouzení vlivu na životní prostředí a na veřejné zdraví, zhodnocení finanční návratnosti a nebo potřebnosti/1. Nebezpečí Politiky spočívá v tom, že bude-li v této podobě schválena, bude závazná pro kraje i obce. Ty pak budou povinny ve svých územních plánech vymezovat plochy pro uvedené projekty bez dalších diskuzí a hledání optimálních řešení, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily/2.
Svůj nesouhlas s Politikou již přitom dala najevo řada obcí a téměř 9000 občanů, kteří zaslali ministerstvu v polovině loňského roku své připomínky/3. Tyto názory však povětšinou nebyly ministerstvem akceptovány/4. Ministerstvo životního prostředí návrh Politiky vyhodnotilo jako rizikový pro životní prostředí v ČR a vydalo zásadně negativní stanovisko/5. V důsledku toho nebyla Politika schválena Topolánkovou vládou. Potom se ovšem ocitla na stole Fischerových ministrů.
„Je nepřijatelné, aby o takto závažné koncepci, ve které se de facto rozhoduje například o nových jaderných elektrárnách, rozhodovala vláda bez politického mandátu a bez předchozí hlubší veřejné diskuse,“ komentoval přípravy Politiky Mgr. Martin Fadrný z Ekologického právního servisu a dodal: „Politika územního rozvoje, která je koncipovaná jako seznam stavebních projektů požadovaných jednotlivými ministerstvy a kraji, je potenciální černou dírou do už tak napjatého státního rozpočtu. Její schválení bude signálem, že stát má zájem všechny tyto stavby realizovat. Přitom je jasné, že na to nejsou peníze.“

Kontakty:
Martin Fadrný, Ekologický právní servis, martin.fadrný@eps.cz, 775154 079
Václav Vik, Občané proti hluku a emisím, o.s., 723 879 771
Zdeněk Černý, starosta obce Nadějkov, 603 208 149
Luděk Šikola, právní zástupce obce Dolní Dunajovice, 731 177 074
Jiří Macák, zájmové sdružení obcí KLID, 604 242 959
Aleš Hoření, 606 632 645
Petr Hejl, starosta MČ Praha – Suchdol , 603 279 678
Zora Kasiková, sdružení Arnika, zora.kasikova@arnika.org, 606 727 942

Poznámky:
1/ Nejčastěji kritizované projekty v návrhu Politiky:
a) Vybudování nové paralelní vzletové a přistávací dráhy mezinárodního letiště v Ruzyni
„Návrh Politiky jednoznačně zakotvuje ochranu území pro novou letištní dráhu v Ruzyni, která v navrhované podobě o 1,5 km blíž k zastavěnému území hl. města umožní nekontrolovatelný a neomezený nárůst tranzitní a nákladní letecké dopravy a ohrozí zdraví několika desítek tisíc obyvatel zejména nadlimitním hlukem. Připomínky občanů i okolních městských částí a obci včetně Magistrátu hl.m.Prahy byly úředníky MMR ignorovány a nadále se tento záměr v Politice prosazuje bez jakýchkoliv podmínek a omezení, přestože:
- není známa cílová kapacita ani reálné potřeby ČR,
- dosud nebylo provedeno žádné posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí a zdraví,
- nebylo provedeno posouzení jednotlivých variant zkapacitnění letecké dopravy v okolí Prahy ani v rámci ČR,
- koncepce rozvoje letecké dopravy v ČR neexistuje,
- není stanoven limit pro noční lety.“

říká Václav Vik, Občané proti hluku a emisím, o.s..

b) Stanovení lokalit pro úložiště vyhořelého jaderného paliva
„Součástí Politiky je vymezení šesti lokalit, z nichž bude později vybráno místo pro vybudování trvalého úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Předchozí vláda přitom slíbila, že výběr místa pro úložiště bude podmíněn souhlasem dotčených obcí. Politika ovšem s ničím takovým nepočítá“

říká Zdeněk Černý, starosta obce Nadějkov (jedna z možných lokalit pro úložiště vyhořelého jaderného paliva).

c) Projekt rychlostní silnice R43
„Politika územního rozvoje chybně specifikuje vedení rychlostní silnice R43. Politicky je dlouhodobě protlačována 70 let stará trasa tzv. „Hitlerovy dálnice“, která v dnešní době protíná městskou část Brna – Bystrc a několik dalších městských částí, kde žijí desítky tisíc obyvatel. Stavět v 21. století dálnici středem obytné oblasti velikosti okresního města je naprosto nepřijatelné. Z toho důvodu je projekt logicky kritizován veřejností. Petici proti výstavbě R43 v této variantě podpořilo přes třiceti sedm tisíc občanů a je to největší petice v ČR proti dopravní stavbě. Právně je trasa přes Brno nerealizovatelná, neboť by vedla oblastmi na jihu Brna, kde jsou i bez R43 a již dnes překročeny zákonné limity vlivů na zdraví obyvatel. Rozumné řešení přitom existuje a je jím vybudování plnohodnotného obchvatu města Brna s odvedením tranzitní dopravy mimo celé město. PUR v tomto směru pochybila“

říká Luděk Šikola, právní zástupce obce Dolní Dunajovice (kauza výstavby rychlostní silnice R52 Brno – Mikulov a navazující rychlostní silnice R43).

d) Dálnice D3 v úseku Praha – Tábor
„Kontroverzní část dálnice D3 přes Posázaví, je předmětem kritiky zejména ze strany dotčených obcí, z nichž některé vyhlásily na svém území stavební uzávěru znemožňující realizaci nejvíce škodlivé trasy. Dosud nebyl dokončen ani proces hodnocení vlivů na životní prostředí, který by jednotlivé varianty tras rovnocenně porovnal a doporučil tu environmentálně, společensky a dopravně nejvhodnější. Přesto je tento projekt součástí návrhu Politiky“

říká Jiří Macák, zájmové sdružení obcí KLID. (Více informací na stránkách sdružení obcí KLID: www.d3klid.cz).

e) Rychlostní silnice R52 Brno – Mikulov
„Projekt přestavby stávající kvalitní silnice I. třídy Pohořelice – státní hranice ČR/Rakousko na čtyřpruhovou rychlostní silnici, je pro svou neopodstatněnost kritizován ze strany veřejnosti, Veřejného ochránce práv, Nejvyššího kontrolního úřadu i Evropské komise. Přesto je součástí návrhu Politiky. Ministerstvo dopravy dokonce nedávno muselo písemně přiznat, že R52 přes Mikulov není schválenou součástí transevropské sítě a že navrhovaná alternativní trasa přes Břeclav je v souladu se závaznou evropskou legislativou. Je doloženo řadou odborných studií, že napojení Rakouska u Břeclavi, a ne u Mikulova, je dopravně výhodnější, vede k úspoře až 30 miliard korun, a je lepší z hlediska vlivu na životní prostředí. Trasa přes Mikulov by naopak přivedla další miliony vozidel do dopravně přetíženého Brna, dále zatížila již dnes přetíženou D1. PUR v této věci pochybila“

říká Luděk Šikola, právní zástupce obce Dolní Dunajovice (kauza výstavby rychlostní silnice R52 Brno – Mikulov a navazující rychlostní silnice R43).

f) Rychlostní silnice R35 Turnov – Hradec Králové
„Návrh Politiky územního rozvoje nevylučuje realizaci čtyřpruhové rychlostní silnice přes unikátní oblast Českého ráje, která je kritizována zejména místními obcemi a veřejností“

říká Aleš Hoření.

g)Severozápadní část pražského dálničního okruhu (SOPK)
Návrh Politiky obsahuje jako jeden z projektů dálniční okruh kolem Prahy, který ve své severozápadní části vyvolává velký odpor veřejnosti, neboť je plánován přes hustě obydlenou městskou část Praha – Suchdol. Výsledky hodnocení vlivů na životní prostředí přitom prokázaly, že se jedná o projekt s výrazně negativním vlivem na životní prostředí a že existují výhodnější varianty trasy. Projekt je navíc i v rozporu s předpisy Evropské unie, které zakazují vedení transevropských silničních sítí skrz obydlené aglomerace. Politika tak dává zelenou přípravě projektu, který zbytečně škodí životnímu prostředí i lidem“

říká Petr Hejl, starosta MČ Praha – Suchdol.

h) Rozsáhlé stavební úpravy na Labi, umožňující zkapacitnění lodní dopravy
Součástí Politiky jsou i miliardové projekty stavebních úpravy na Labi u Děčína a Přelouče, které poškozují nebo likvidují poslední zbytky Polabské přírody, a to jenom pro to, aby se podpořil sektor říční dopravy, který se podílí na celkové přepravě zboží méně než jedním procentem.
Další informace - Zora Kasiková, sdružení Arnika.

i) Nové energetické zdroje – jaderné elektrárny
Návrh Politiky stanoví úkol chránit území pro budoucí energetické zdroje. Jedná se nejenom o dostavbu JE Temelín a rozšíření JE Dukovany, ale zejména plocha pro nový energetický zdroj Blahutovice. Přestože Politika výslovně neříká, že má jít o jadernou elektrárnu, vyplývá to mj. z toho, že obsahuje zároveň ochranu území pro vodní nádrž, která bude zdrojem chladicí vody.

2/ Politika územního rozvoje je dle nového stavebního zákona nejvyšším dokumentem územního plánování. Krajské zásady územního rozvoje a obecní územní plány musí plně respektovat Poltiku a převzít projekty v ní obsažené. Vzhledem k tomu, že obsah Politiky v celé řadě případů předurčuje příliš konkrétně umístění jednotlivých projektů, zmenšuje tak nepřípustně prostor pro samosprávné rozhodování krajů a obcí. Cílem Politiky je jednoznačně prosadit státní vůli proti případnému nesouhlasu krajů a obcí. Přesvědčivě to dokládá i citát Vítězslava Dudy, ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů, Respekt 15/2008: „Pokud jde o stavby širšího významu, jako jsou dálnice, železniční koridory nebo jaderné úložiště, může stát použít svoje možnosti, i když to jde proti zájmu obcí. Například tak, že místo označí jako úložiště v celostátním plánu územního rozvoje, a pak to bude závazné pro kraje i pro obce.“

3/ Ministerstvo pro místní rozvoj stanovilo cca tříměsíční lhůtu k zasílání připomínek k návrhu Politiky územního rozvoje na letní měsíce roku 2008. Kromě dvou veřejných prezentací v Brně a v Praze a zveřejnění návrhu Politiky na svém webu, žádné další kroky k zapojení veřejnosti neučinilo. Naprosto nedostatečná aktivita ministerstva byla do jisté míry suplována informační kampaní nevládních organizací.
Více informací na www.pur.eps.cz.

4/ Způsob vypořádání všech připomínek veřejnosti najdete na http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvoje-CR-2008.

5/ Ministerstvo životního prostředí vydalo závěrečné stanovisko procesu hodnocení vlivů Politiky na životní prostředí. Takové hodnocení je povinnou součástí schvalování podobných koncepcí, což vyplývá ze zák. č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí. Stanovisko ministerstva sice není závazné, ale je důkazem, že Politika je značně rizikovým dokumentem pro životní prostředí.