Příběh místního referenda v Táboře

Občané pro referendum

Idea referenda inspirovala i další obyvatele Tábora stojící doposud mimo ekologické organizace, kteří se chtěli aktivně zapojit do jeho příprav. Vystupovat na platformě pouze jednoho sdružení se ukázalo jako nedostačující
a proto byla založena neformální občanská iniciativa s názvem "Občané pro referendum". Na její činnosti se vedle již zavedených neziskových organizacích podíleli někteří členové městského zastupitelstva, zástupci středních škol, kterých se stavba silnic měla dotknout (Gymnázium Pierra de Coubertina, Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Tábor)
a další jednotlivci. Administrativní a technické zázemí poskytl iniciativě Ekologický právní servis. V průběhu jara 2000 se z Občanů pro referendum stal efektivně fungující prvek občanské společnosti, který si dokázal získat respekt táborské veřejnosti. Na každotýdenních plánovacích schůzkách v prostorách kanceláře EPS se scházelo vždy minimálně deset lidí, kteří práci na přípravách referenda obětovali
i svůj volný čas.

Věci výrazně prospělo, že se pro myšlenku referenda podařilo získat místní sdělovací prostředky, které dostávaly o přípravách referenda pravidelné informace prostřednictvím tiskových zpráv a tiskových konferencí.

Snazší komunikaci uvnitř iniciativy umožňovala speciálně založená e-mailová konference s adresou referendum-l@list.ecn.cz, na níž se postupně připojilo přes dvacet subjektů. O intezitě komunikace mezi členy iniciativy svědčí i to, že adresář konference obsahoval koncem roku 2000 přes osm set vzkazů. Lze konstatovat, že Občané pro referendum se stali v polistopadové době nejsilnějším občanským subjektem v Táboře, který mohl komunikovat s vedením města a politickými subjekty ve městě jako rovný se rovným.

Navrhovatel a jeho náhradníci

Zásadním problémem, který bylo nutné vyřešit pro zajištění úspěchu referenda, se ukázala být volba navrhovatele referenda. Bylo nutné vybrat osobu, jež není spojena se stávajícími politickými strukturami ve městě, a která je známá pokud možno co nejširšímu okruhu obyvatel Tábora. Navrhovatelkou referenda byla po několikatýdenní diskusi zvolena paní Jana Rinkeová, učitelka češtiny na táborském gymnáziu. Ačkoliv se paní Rinkeová před referendem nijak významně veřejně neangažovala, zapojila se velice rychle do aktivit Občanů pro referendum a stala se pro táborskou veřejnost nositelkou myšlenky referenda.
Náhradníky navrhovatelky byli zvoleni Mgr. Pavel Doucha a Mgr. František Korbel. Pavel Doucha je pracovníkem Ekologického právního servisu a zakládajícím členem Sdružení pro ochranu botanické zahrady. Aktivit tykajících se plánované výstavby silnice přes botanickou zahradu se účastnil už od roku 1996. František Korbel je právník a pracuje na Městském úřadu v Táboře. Příprav referenda se od počátku velmi aktivně účastnil, neocenitelná byla zejména jeho právní erudice a skutečnost, že díky svému zaměstnání tvořil spojnici mezi Občany pro referendum a vedením města.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10