Poradna

Může město zakázat vstup do parku?

Může město vydat provozní řád městského parku, v němž zakáže vstup od 22 do 5 hodin? Není to v rozporu s neomezeným vstupem na veřejná prostranství a právem na volný přístup do krajiny?

Tento dotaz byl vyřešen dne 28. 5. 2013. Pozor, závěry a legislativa odpovídají tehdejší právní praxi a nemusí být aktuální.

Odpověď poradny

Město jakožto vlastník parku může vstup do něj omezit, byť obecně právo na vstup na veřejná prostranství existuje. Podmínky zákazu však musí být přiměřené svému účelu.

Město B. je vlastníkem pozemku, který je v souladu s územním plánem využíván jako park S. Město vydalo provozní řád, ve kterém mimo jiné omezuje vstup do parku v nočních hodinách.

Obec musí jednat ve veřejném zájmu

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem (§ 2 odst. 2 zákona o obcích).

Obec provozuje park pro potřeby všech občanů, na svoje náklady pořizuje vybavení parku pro potřeby všech a udržuje park v čistotě také pro potřeby všech, zejména svých občanů. Jako správce veřejných prostředků a zodpovědný vlastník se stará o svůj majetek a investice a snaží se jej chránit před poškozením.

Povaha vydaného omezení a pravomoc obce k jeho vydání

Obec a její orgány jednají jednak v přenesené působnosti (ve věcech státní správy a na základě výslovného zákonného zmocnění), nebo v samostatné působnosti. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům, nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Do samostatné působnosti obce patří mimo jiné vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Do samostatné působnosti obce také patří rozhodovat o zřízení veřejného prostranství (§ 84 odst. 2 písm. r) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích). Není pochyb, že péče o zeleň, veřejná prostranství vůbec a zachovávání veřejného pořádku patří do samostatné působnosti obce (1).

Omezení vstupu do parku bylo provedeno provozním řádem, který usnesením schválila Rada města B. Provozní řád nemá povahu obecně závazné vyhlášky, není tedy právním předpisem a nemůže tak osobám ukládat povinnosti, které již nemají na základě právního předpisu (zákona, vyhlášky…) povinnost dodržovat (2).

Jako vlastník pozemku může město rozhodovat, jak bude s pozemkem nakládáno a jak se na něm mají chovat třetí osoby. Rada města má pravomoc jednat ve věcech samostatné působnosti, pokud tato konkrétní oblast není svěřena zastupitelstvu obce nebo si ji nevyhradilo, provozní řád byl odsouhlasen řádným způsobem.

Veřejné prostranství

Upozorňujete, že provozní řád může být v rozporu s § 34 zákona o obcích, který definuje veřejné prostranství: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Prostor splňující znaky veřejného prostranství je podle judikatury Ústavního soudu (Pl. ÚS 21/02) veřejným prostranství ze zákona. Městský park je opravdu veřejným prostranstvím, které má sloužit obecnému užívání a měl by být přístupný každému bez omezení. Toto ustanovení není možné vnímat izolovaně, ale v kontextu jeho účelu a s ohledem na dotčené oprávněné zájmy, viz níže.

Přístup do krajiny

Ve svém dotazu zmiňujete právo na přístup do krajiny podle § 63 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon upravuje vztahy v krajině a nevztahuje se tedy na městské parky (pouze na přírodní parky v krajině, nikoli ve městě). Proto není možné vámi citované ustanovení v tomto případě použít.

Shrnutí

Obec v postavení vlastníka může rozhodovat o podmínkách využití parku, tyto podmínky nesmí odporovat platným předpisům, obec musí jednat v zájmu svých občanů a ve veřejném zájmu.

Volný přístup do parku (na veřejné prostranství) je zakotven ve veřejném zájmu. Obec také jedná ve veřejném zájmu, když přijímá opatření pro ochranu vybavení parku (majetku obce), protože vybavení slouží všem občanům. Vzniká tedy střet dvou dílčích zájmů. K vyřešení střetu práv nebo zájmů se někdy používá třístupňový test proporcionality.

Omezení práva osob na volný vstup:

  1. sleduje legitimní účel, kterým je veřejný zájem na ochraně vybavení parku a udržení veřejného pořádku,
  2. děje se přiměřenými prostředky, když vydání provozního řádu omezuje vstup pouze v pozdních nočních hodinách a stanovuje výjimky pro osoby, které jím pouze prochází za jiným cílem,
  3. je opatřením, které je dostatečně účinné k dosažení jeho cíle, to však ukáže až praktická zkušenost.

Jako nepřiměřené a tedy nezákonné omezení bychom např. vnímali, pokud by provozní řád umožňoval vstup občanů např. jen na tři hodiny denně.

Dá se tedy uzavřít, že město B. je oprávněno vydat provozní řád parku a omezení vstupu osob. Takové opatření je přiměřeným zásahem do volného obecného užívání tohoto veřejného prostranství. Pokud se přesto domníváte, že je provozní řád parku protiprávní, můžete se obrátit s podnětem na Ministerstvo vnitra, které je orgánem provádějícím dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí (§ 124 zákona o obcích) a má možnost v této věci zjednat nápravu.

Poznámky

(1) Plyne to i z § 10 zákona o obcích, které tyto oblasti dovoluje upravit obecně závaznou vyhláškou obce. Vydávání obecně závazných vyhlášek je výkonem samostatné působnosti.

(2) Pokud by město v budoucnu přijalo závadnou obecně závaznou vyhlášku, je dobré vědět, co se dá dělat. Obecně závazné vyhlášky, které jsou protiprávní, je možné napadnout prostřednictvím podnětu Ministerstvu vnitra, který je orgánem provádějícím dozor nad výkonem samostatné působnosti obce. Pokud by obec nezjednala nápravu, ministerstvo může jako krajní řešení podat k Ústavnímu soudu návrh na zrušení takové obecně závazné vyhlášky nebo jejích částí.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty