Nevyhotovení rozhodnutí o námitkách

Odpověď poradny

Pokud jde o to, jak dosáhnout vyhotovení návrhu rozhodnutí o námitkách, aby mohl být schválen územní plán, existuje možnost, aby toto rozhodnutí vyhotovil ještě starosta. Podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon jej zhotovuje pořizovatel, kterým je obecní úřad (§ 53 a § 2 odst. 2 písm. a), v jeho čele je podle § 109 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích starosta. Ten by tedy měl mít podle našeho názoru dostatek pravomoci nahradit ředitele odboru rozvoje města (leda by vnitřní předpisy obce stanovily něco jiného).

Ředitel odboru by však měl být odpovědný přinejmenším z titulu pracovně-právního, důsledky z jeho jednání (neplnění povinností) by měl vyvodit jeho nadřízený (v pracovním právu neposkytujeme poradenství, ale nevylučujeme např. výpoveď pro hrubé porušení pracovních povinností).

Pokud jde o nutnost nového veřejného projednání, stavební zákon upravuje postup v § 53 odst. 2 a 3. V případě, že dojde na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, je pořizovatel povinen nový návrh (po zapracování změn) předložit ke schválení zastupitelstvu, poté k posouzení krajskému úřadu a zajistit konání nového veřejného projednání o tomto přepracovaném návrhu.

Klíčovým pojmem pro rozhodnutí, zda přikročit k novému veřejnému projednání, je výklad pojmu „podstatná úprava návrhu“. Zákon výslovně nestanoví kritéria pro posuzování, co přesně je či není tato podstatná úprava návrhu. Výklad pojmu je tak ponechán na správním uvážení pořizovatele.  

Vodítkem pro posouzení, zda je o podstatnou úpravu návrhu, je také § 172 odst. 5 správního řádu, který stanoví: „Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko.“

Chápeme Vaši situaci, že pořizovatel vlastně výše uvedeným postupem zdržuje schválení návrhu územního plánu zastupitelstvem. Přesto doporučujeme pečlivě zvážit, zda opravdu nejde o podstatnou úpravu návrhu. Pokud ano a Vy tuto podstatnou úpravu veřejně neprojednáte, existuje riziko, že Vámi vydaný územní plán poté někdo napadne u Nejvyššího správního soudu s návrhem na zrušení opatření obecné povahy dle § 101a soudního řádu správního s odůvodněním, že územní plán nebyl vydán zákonem stanoveným způsobem (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009, č.j. 1 Ao 1/2009-185). Konání nového veřejného projednání přepracovaného návrhu se tak jeví jako krok z opatrnosti a je doporučován v situacích, kdy je sporné, zda jde o podstatnou úpravu návrhu.

Upozorňujeme také, že vyhodnocování výsledků veřejného projednání zajišťuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem. Z tohoto důvodu dovozujeme, že určený zastupitel z Vaší obce by měl mít určitý vliv na posouzení, zda došlo k podstatné úpravě návrhu, resp. alespoň vědět, z jakých důvodů tak bylo rozhodnuto (tzn. že nebylo rozhodnuto bez jeho vědomí).

V případě, že změnu s jistotou nemáte za podstatnou úpravu návrhu a nové veřejné projednání považujete za zbytečné, bohužel dodáváme, že právní řád neposkytuje žádnou účinnou obranu (např. ve formě odvolání) proti této věci ve fázi pořizování územního plánu. Vaší obranou je fakticky to, že veškeré změny návrhu potažmo celý návrh schvaluje zastupitelstvo.

Ve chvíli, kdy bude do přepracovaného návrhu vloženo cokoli zastupitelstvu nevyhovujícího, popřípadě za nového veřejného projednání bude vznesena další námitka týkající se zahrnutí golfového hřiště do územního plánu, má stejně zastupitelstvo obce konečné slovo při schvalování návrhu územního plánu.

Po vydání územního plánu můžete podat také Vy (v případě že jste vlastníkem pozemku, který je územním plánem dotčen) návrh na zrušení opatření obecné povahy pro chyby v postupu při jeho pořizování či schvalování. Posouzení, zda postup pořizovatele ve Vašem případě založí takový zásah do práv, pro který bude územní plán zrušen, je však komplikovanější a záleží na konkrétních okolnostech případu. Otázkou je také, zda bude ve Vašem zájmu navrhovat zrušení vlastního územního plánu.

Co se týče konkrétního postupu pořizovatele jako jednotlivé úřední osoby, je možno podat proti této osobě stížnost dle § 175 správního řádu a namítat nevhodné chování úřední osoby nebo proti postupu správního orgánu. 

Zároveň při podezření z korupce nevylučujeme možnost podat trestní oznámení na konkrétní úřední osobu, která vystupuje za  pořizovatele. V těchto věcech však poradenství neposkytujeme. Přesto však je u tohoto kroku třeba zvážit konkrétní a odůvodněné podezření. 

Pro úplnost dodáváme, že územní plán jako opatření obecné povahy lze napadnout pouze dvěma způsoby:

• návrh na zrušení opatření obecné povahy dle § 101a soudního řádu správního (viz výše)
• přezkumné řízení dle § 94 správního řádu, kdy se zkoumá soulad územního plánu s právními předpisy.

Oba dva prostředky jsou však uplatnitelné až po schválení a vydání územního plánu.