Špatné hospodaření státu

foto: Ludvík Hradílek, Aktuálně.cz

Stát s našimi penězi nezachází hospodárně. Dá se s tím něco dělat?

Politici a úředníci rozhodují o utrácení veřejných financí. Aby se předešlo korupci, předraženým zakázkám, neefektivnímu hospodaření nebo odvádění peněz do stranických pokladen, musí nad sebou mít nezávislou kontrolní instituci a její nálezy brát vážně. Takovou institucí je v České republice Nejvyšší kontrolní úřad. Ústava doposud umožňuje pouze kontrolu prostředků ve státním rozpočtu, tedy zhruba 1200 miliard (80% navíc tvoří mandatorní výdaje, kde není příliš co kontrolovat).

Závěry BIS už několik let v řadě pravidelně konstatují, že státní firmy slouží jako místo, kde dochází k propojování politiků a kmotrů. Jako penězovod jsou totiž zatím bezpečné - jejich hospodaření mají pod kontrolou přímo politici, které už nikdo jiný nehlídá.

Definice problému

  • Chybí kontrola státních firem
    Více než 600 miliard korun ve státních firmách leží téměř bez dozoru. Nejvyšší kontrolní úřad do nich nemůže.
  • Kontrolní nálezy jsou ignorovány
    Z nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu nejsou vyvozovány důsledky.
  • Jsme pozadu
    Ve všech sousedních státech mají nejvyšší kontrolní instituce větší pravomoci než u nás.

Řešení problému   Další souvislosti

Řešení problému

Korupci, předraženým zakázkám, neefektivnímu hospodaření nebo odvádění peněz do stranických pokladen se dá předejít posílením kontrolní úlohy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Před čtyřmi lety jsme si všimli, že se chystá novela Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit dozor NKÚ na samosprávy, vysoké školy a veřejnoprávní média, ale státní a obecní firmy kontrole uniknou. A to i navzdory tomu, že ve vyspělých zemích platí, že nakládání s veškerým veřejným majetkem má být kontrolováno institucí, jejíž nezávislost je garantována ústavou, a praxe v České republice těmto základním ústavním principům odporuje.

Zapojili jsme se tedy do standardního připomínkovacího řízení a zkoušeli to změnit, ale ignorovala nás i Legislativní rada vlády. Pochopili jsme, že z toho musíme udělat téma.

Zpracovali jsme srovnávací analýzu, která odhalila, že v dohledu nad majetkem státu, naše legislativa oproti jiným Evropským státům významně pokulhává. Státní firmy běžně kontrolují na Slovensku, v Polsku, Rakousku i v Německu. Analýzu jsme představili politikům na semináři v poslanecké sněmovně, kam jsme přivedli i šéfa slovenského NKÚ.

Seminář zafungoval. Kromě ODS na něj dorazili zástupci všech parlamentních stran. Našli se také dva klíčoví spojenci – tehdejší předsedkyně ústavně-právního výboru Karolína Peake a předseda výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák, kteří slíbili, že navrhnou příslušný pozměňovací návrh.

ODS se postavila ostře proti zákonu a nakonec si vynutila kompromis, který zněl: „kontrolu umožníme, ale vypustíme z toho firmy, které jsou kótovány na burze.“ Tedy ČEZ.

Průběžně jsme oslovovali politiky, nabízeli zpracované analýzy, podklady a argumenty pro přijetí zákona. O téma se zajímala média, na Aktuálně.cz například vyšel rozhovor s Jánem Jasovským - šéfem slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu, který kontroluje státní a obecní firmy již více než 7 let. "Nekontrolovat třetinu majetku státu je nezodpovědnost," uvedl v rozhovoru.

Celou dobu jsme jednali a scházeli se s politiky, kteří byli pro rozhodování klíčoví. Několikrát jsme zapojili veřejnost, desítky lidí v rozhodujících momentech psali politkům.

Změna Ústavy prošla Poslaneckou sněmovnou v prosinci 2012, okleštěná o ČEZ, ale přesto průlomová. Nakonec se však činu ujal kartel ODS a ČSSD a společnými silami smetl celý, více než dva roky připravovaný, zákon ze stolu. Mohli jsme se utěšovat tím, že jsme na dobré cestě. O důležitosti prosadit toto protikorupční opatření nás přesvědčovala urputnost, s jakou se politici zákonu bránili.

Tehdy jsme napsali, že to nevzdáváme a hledáme další způsoby, jak větší dohled nad penězi ve státních firmách prosadit. Nedlouho na to se podařilo dát dohromady dvacítku protikorupčních organizací a spolu s dalšími partnery rozjet Rekonstrukci státu. Téma dohledu NKÚ nad státními firmami se dostalo mezi devět rekonstrukčních zákonů. V pracovní skupině Rekonstrukce státu na něm stále pracujeme, sešli jsme se s více než 50 poslanci a senátory, připravili několik verzí argumentářů, hodnocení návrhů, mluvili na výborech, sehnali si posudky od 4 expertů na Ústavní právo.

Po dvou letech jsme zákon dostali zpátky do Senátu. Aktuální situaci a možnosti, jak i vy můžete pomoci zákon prosadit sledujte na webu Rekonstrukce státu.


Kdo je odpovědný?

Co je třeba schválit?

  • Čl. 97 Ústavy
  • Zákon č. 166/1993 sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu 

Současný stav

Senátoři v roce 2013 smetli ze stolu novelu, která by umožnila kontrolovat nakládání s veřejným majetkem v obcích a státních a obecních firmách. Po dvou letech jsme zákon dostali zpátky do Senátu. Oproti minulému znění novely, která obsahovala například výjimku pro ČEZ, je aktuálně schválený návrh lepší. Přestože situace teď vypadá daleko nadějněji a poslanci z ČSSD se zavázali, že budou přesvědčovat své kolegy v Senátu, kteří minule novelu smetli ze stolu, ještě není vyhráno. Novela Ústavy se bude v senátu projednávat do podzimu, kdy ze sněmovny připutuje také novela prováděcího zákona. Senát pak bude o obou novelách hlasovat najednou. Podpora senátu je při novelizaci Ústavy zásadní – pro musí být 49 z 81 senátorů a sněmovna nemůže senát přehlasovat.

Souvislosti

Úkolem NKÚ je kontrola, zda je s prostředky svěřenými veřejné moci občany zacházeno hospodárně a účelně.

NKÚ má odhalovat případy zneužití veřejných prostředků a upozorňovat na riziková místa kontroly a nakládání s veřejnými prostředky.

Kontrolní činnost má sloužit v prvé řadě k informování zákonodárného orgánu, Parlamentu, který je díky tomu informačně nezávislý na exekutivě. Závěry z kontrol jsou také publikovány a jsou dostupné veřejnosti.

Tento nezávislý vnější audit nelze nahradit vnitřní kontrolou v režii jednotlivých ministerstev a úřadů.

  • NKÚ je nezávislý na exekutivě 
  • Závěry NKÚ jsou veřejné 

NKÚ posuzuje soulad kontrolované činnosti s právními předpisy, věcnou a formální správnost, účelnost a hospodárnost (§ 4 odst. 1 zákona o NKÚ).

Podle čl. 97 odst. 1 Ústavy Nejvyšší kontrolní úřad „... vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.“

Subjekty, které může NKÚ kontrolovat, jsou vymezeny v § 3 odst. 2 zákona o NKÚ v návaznosti na Ústavu.

Přečtěte si celou analýzu Veřejná kontrola obchodních společností s majetkovou účastí státu a samospráv s doporučeními pro rozšíření kompetencí NKÚ.

Od 17. října jsme Frank Bold.

Služby, které jsme vám poskytovali jako Ekologický právní servis - více než 3000 hodin právních konzultací ročně v otázkách ochrany životního prostředí, korupce a nesprávného či nezákonného postupu úřadů; stovky právních rad v online poradně; projekt Rekonstrukce státu a Občan 2.0; stáže pro studenty práv; prosazování odpovědnosti firem a další - budeme nadále poskytovat pro novou značkou Frank Bold.

Přečtěte si, proč jsme změnili název

Frank Bold je konsorcium bývalého Ekologického právního servisu (dnes Frank Bold Society) a advokátní kanceláře Šikola & Partneři.

Dohromady tvoří mezinárodní tým právníků a advokátů, které spojují společné hodnoty a nový přístup k řešení aktuálních společenských výzev v oblastech jako je odpovědnost firem, systémová korupce nebo degradace životního prostředí.