Zákony na objednávku

Řešení problému

Aby bylo možné hlídat, na základě jakých informací a v zájmu koho politici přijímají svá rozhodnutí, je potřebné přijmout kvalitní právní úpravu lobbingu. 

Lobbing jako takový je přirozenou a žádoucí součástí fungování demokratických států, napomáhá vyjadřování a prosazování zájmů nejrůznějších částí společnosti a je zároveň informačním kanálem pro ty, kteří rozhodují. Pokud však do lobbingu není vidět je místem, kde prorůstá politika s byznysem. 

Základ kvalitního zákona o lobbingu

1. Veřejnost má právo vědět
   na základě čeho držitelé veřejné moci činí svá rozhodnutí, a to včetně toho, kdo je v příslušných otázkách lobboval.
2. Lobbisti se registrují
   pokud nejméně  4x za 3 měsíce komunikují s politiky či dalšími v zákoně jmenovanými veřejnými činiteli.
3. Lobbisti podávají zprávy
   o tom, kdy, u koho a za co lobbovali.
4. Politici zveřejňují schůzky s lobbisty
   vedou si diáře, kam uvádějí své schůzky s lobbisty, a ty zveřejňují.
5. Dohlíží nezávislý orgán
   tzv. zmocněnec pro kontrolu lobbingu  volený parlamentem, který může  udělovat sankce za porušování zákona.
6. Politik se nemůže stát lobbistou hned po odchodu z funkce
   aby nedocházelo ke zneužívání kontaktů z doby, kdy politik vykonával veřejnou funkci, pro soukromé účely, musí s lobbingem dva roky počkat. 

Přijetí zákona, který zvýší transparentnost v rozhodovacích procesech povede k větší důvěře veřejnosti v politiku a pomůže ke kvalitnějšímu rozhodování.

Přečtěte si celý návrh zákona, který jsme připravili. Vodítkem nám byla doporučení OECD a zkušenosti ze zahraničí.

Souvislosti

Lobbisti a politici na dovolené v Toskánsku 

Podle návrhu zákona, který předkládáme, by museli jak lobbisté, tak politici zveřejňovat i svá „neformální setkání“, tedy jak dovolenou v Toskánsku, tak golf v Dubaji.

Definice, kterou navrhujeme totiž říká, že každá komunikace registrovaného lobbisty s veřejným funkcionářem je vždy lobbistickým kontaktem. 

Nelze se vymluvit na neformálnost či dovolenou. Veřejní činitelé nejsou ve standardním pracovně-právním vztahu, ale jsou voleni občany České republiky na celé funkční období a podléhají veřejnému dohledu.

Definice lobbingového kontaktu

Podle pozitivního vymezení by měla být lobbistickým kontaktem:  komunikace, včetně jednostranné komunikace, s veřejným funkcionářem, jejímž cílem je ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci nebo proces, který rozhodování předchází, a dosáhnout vypracování, předložení, projednání, schválení, změny nebo doplnění návrhu předpisu nebo dokumentu. Každá komunikace registrovaného lobbisty s veřejným funkcionářem by měla vždy být lobbistickým kontaktem.

Definice lobbisty

Lobbistou je osoba, která soustavně vykonává lobbing. Pokud osoba uskutečnila v rámci jednoho kalendářního čtvrtletí nejméně čtyři lobbistické kontakty, případně uskutečnila v rámci jednoho kalendářního roku pět nebo více lobbistických kontaktů, platí, že soustavně vykonává lobbing.

Definice lobbovaného 

V zákoně o lobbingu je nutné taxativně stanovit, jaké subjekty jsou adresáty lobbingu. Podporujeme výčet následujících veřejných funkcionářů: poslanec a senátor Parlamentu ČR, člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstek člena vlády, náměstek vedoucího Úřadu vlády, asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády. Tyto subjekty patří mezi nejčastější cíle lobbistů, a proto je nutné zvýšit transparentnost těchto interakcí.

Přečtěte si celý návrh zákona, který jsme připravili.

Další zdroje a odkazy:

• Müller Karel B., Laboutková Šárka, Vymětal Petr. Lobbing v moderních demokraciích, Grada 2010
• regulatelobbying.com
• opensecrets.org
• citizen.org
• publicaffairsworld.com
• OECD: Increasing Transparency through Legislation 
• OECD Expert Group