Úředníci nenesou odpovědnost

Za jeden z hlavních problémů našeho státu považuje EPS skutečnost, že úřady a zejména konkrétní úředníci, kteří vydávají rozhodnutí ve správních řízeních, za ně fakticky nenesou odpovědnost.

To pak vede k „anonymitě nákladů úředních pochybení“, v konečném důsledku hrazených z veřejných rozpočtů, a k nízké motivaci úředních osob vyvarovat se nezákonných rozhodnutí. Tím se pak dále posiluje tendence správních úřadů, respektive jednotlivých úředníků, rozhodovat z různých důvodů v rozporu s požadavky právních předpisů. Konečným důsledkem tohoto stavu je podlamování důvěry občanů v nezávislý a spravedlivý výkon veřejné moci. Ekologický právní servis na základě žádostí o informace zjistil, že přímé náklady veřejných rozpočtů, související s úředními pochybeními, dosáhly jen v případech, o nichž rozhodly soudy v posledních třech letech, více než 120.000.000 Kč. (2) Z této částky bylo odpovědnými úředními osobami podle informací poskytnutých úřady uhrazeno 1.000(!) Kč. (3) Skutečnost, že úředníci za špatná rozhodnutí nenesou žádnou odpovědnost, pak podle EPS nahrává korupci a klientelismu ve veřejné správě. Problematika korupce a klientelismu při výkonu veřejné správy, je téma, které programy většiny politických stran uvádí jako jednu ze svých priorit. Navrhovaná "přímá" protikorupční opatření, jako jsou rozšíření působnosti zákona o střetu zájmů, prosazení zákona o lobbingu či úpravy zákona o veřejných zakázkách, jsou nepochybně správná a žádoucí. Jsou ovšem zaměřena jen na část problému. EPS je přesvědčen, že dalším z pilířů celkové protikorupční strategie státu by měla být právě opatření k posílení osobní odpovědnosti úřadů a konkrétních úředníků za nezákonná rozhodnutí a další formy nesprávného výkonu veřejné moci. Pokud jsou tato pochybení zjevně následkem buď zcela zásadního odborného selhání, nebo úmyslu - což je možné v řadě případů s jistotou konstatovat - mělo by být jejich standardním důsledkem vymáhání náhrady způsobené škody po konkrétní odpovědné osobě, případně spojené s uložením sankce. To EPS považuje nejen za prioritu z pohledu preventivního působení na zákonnost výkonu veřejné moci, ale také za významný protikorupční nástroj. V řadě případů bude totiž nepochybně, a to i po případném zavedení přímých protikorupčních opatření, navrhovaných programy většiny politických stran, objektivně těžké prokázat a potrestat přímo korupční jednání. O to důsledněji by měly být postihovány jeho typické projevy – především nezákonný výkon veřejné moci. EPS navrhuje především důsledně využívat mechanismy, které umožňují vyvodit odpovědnost konkrétního úředníka za nezákonné rozhodnutí nebo úřední postup. Tyto mechanismy již v právním řádu existují (4), měly by však být zpřesněny a zpřísněny. Nezbytný nový nástroj představuje zavedení povinnosti správních orgánů evidovat a důsledně zveřejňovat počet jimi vydaných rozhodnutí zrušených správními soudy a související náklady. Jako další doporučení uvádí EPS také využití žaloby ve veřejném zájmu v případě nezákonného nakládání s majetkem územních samosprávných celků, posílení možností ochrany před nezákonnou úřední nečinností a zvýšení transparentnosti rozhodování, zejména o veřejných zakázkách. (5) Nejlepší variantou by však bylo co nejdůslednější oddělení výkonu státní správy od samosprávy. Současný systém veřejné správy je nastaven tak, aby poskytoval bohaté příležitosti pro neprůhledné rozhodování úředníků pod tlakem politiků na místní i centrální úrovni. Kontaktní osoby: Mgr. Pavel Černý, hlavní autor analýzy, advokát a člen Legislativní rady vlády pavel.cerny@eps.cz tel.: 776 119 903 Eliška Bartošová, komunikace s veřejností eliska.bartosova@eps.cz tel.: 734 440 603 Poznámky: (1) Analýza je dostupná na http://aa.ecn.cz/img_upload/98a9a0fe3779d35f22dc8d93fe87df89/Analyza_ure... (2) Jde o součet částek vyplacených ministerstvy, krajskými úřady a magistráty úspěšným žalobcům na náhradách nákladů soudních řízení a náhradách škod způsobených jejich nezákonnými rozhodnutími. Údaje nejsou úplné, protože některé úřady informace neposkytly, resp. požadovaly za jejich vyhledání vysokou finanční částku. Naprostou většinu z této částky zaplatilo Ministerstvo financí (cca 121.375.873 Kč), dále pak Krajský úřad Jihomoravského kraje (754.827 Kč), Ministerstvo životního prostředí (732.000 Kč a Krajský úřad Středočeského kraje 721.988 Kč). (3) Šlo o jediný zjištěný případ, ve kterém Krajský úřad Pardubického kraje uplatnil právo na částečnou náhradu škody vůči úředníkovi odpovědnému za vydání nezákonného a soudem zrušeného rozhodnutí. (4) Viz zejména § 16 - § 18 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. (5) Viz blíže analýzu občanského sdružení Oživení - http://www.bezkorupce.cz/samosprava/strategie/index.html