Senát nechává stovky miliard nadále bez dozoru

Senátoři nedávno smetli ze stolu novelu, která by umožnila kontrolovat nakládání s veřejným majetkem v obcích a státních a obecních firmách. Řádově jde o zhruba třetinu celkového majetku státu, tedy o stamiliardy korun, které nadále zůstávají stranou nezávislého dohledu.

Příběh této novely se táhne od roku 2010, kdy jsme si všimli, že se připravuje změna Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit dozor NKÚ na samosprávy, vysoké školy a veřejnoprávní média. Navzdory programovému prohlášení vlády a praxi všech vyspělých zemí, v novelizaci chybělo rozšíření pravomocí NKÚ i na státní a obecní firmy.

Po mnoha měsících práce se nám podařilo rozšířit připravované rozšíření pravomocí NKÚ i na státní firmy. Nakonec se však činu ujal kartel ODS a ČSSD a společnými silami smetl celý, více než dva roky připravovaný, zákon ze stolu. Protikorupční skóre vlády je tím k dnešnímu dni stále 0.

Zveme vás k nahlédnutí do zákulisí lobbingu za protikorupční zákon.

Aneb co jsme všechno udělali pro to, dostat finance ve státních firmách pod kontrolu.

Od roku 2008 - řešíme kauzy kolem ČEZ

Ze všeho nejdříve jsme se začali věnovat kauzám kolem společnosti ČEZ (například rekonstrukce Prunéřova). V několika kauzách jsme upozorňovali na předražené investice, nesoulad s evropským právem či nelegální těžbu.

Během toho jsme zjistili, že český právní rámec nesplňuje téměř žádné z mezinárodních doporučení, které se týkají korporátního řízení společností ovládaných státem a samosprávami – případní korupčníci v těchto firmách jsou kryti mnohem lépe, než ve státní správě.

2010 - připomínkujeme připravovaný zákon

Všimli jsme si, že se připravuje novela Ústavy a zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která má rozšířit dozor NKÚ na samosprávy, vysoké školy a veřejnoprávní média, ale nikoliv na státní a obecní firmy.

Nejprve jsme se na to pokoušeli standardním připomínkovacím procesem upozornit úředníky na ministerstvu, kteří zákon připravovali. Když bylo jasné, že připomínky nebere v potaz ani legislativní rada vlády, rozhodli jsme se, že se pokusíme ve sněmovně získat podporu pro pozměňovací návrh.

Květen 2011 - pořádáme mezinárodní seminář

Ještě předtím, než došel návrh zákona do sněmovny, zorganizovali jsme v poslanecké sněmovně seminář Možnosti rozšíření pravomocí NKÚ na obchodní společnosti s majetkovou účastí státu a samospráv.

Zpracovali jsme pro něj podrobnou analýzu pravomocí NKÚ v sousedních zemích. Věděli jsme ale, že někdo musí říct také osobně: „U nás to funguje a není s tím žádný problém.“ A tak jsme na seminář přivedli ještě kontrolora ze slovenského NKÚ.

Seminář zafungoval. Kromě ODS na něj dorazili zástupci všech parlamentních stran. Našli se také dva klíčoví spojenci – tehdejší předsedkyně ústavně-právního výboru Karolína Peake a předseda výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák, kteří slíbili, že navrhnou příslušný pozměňovací návrh.

Podzim 2011 - připravujeme lepší znění pozměňovacího návrhu

Navzdory naším doporučením však byla v prvním z výborů nakonec načtena formulace, o které jsme věděli, že by ji firmy mohly obcházet. V noci před jednáním ústavně právního výboru jsme proto psali lepší návrh a obvolávali poslance, aby vyšli z naší formulace.

To se nakonec podařilo, a hlasy tehdejších VV, TOP09, ČSSD a KSČM schválil ústavně právní výbor pozměňovací návrh.

Prosinec 2011 - přicházejí komplikace

ODS se postavila ostře proti zákonu, a protože se jednalo o pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, nemohly TOP09 a VV hlasovat bez koaličního kompromisu. Bylo rozhodnuto, že o návrhu musí nejprve jednat K9. Jednání se od prosince po několik měsíců nestále odkládalo.

Zapojili jsme proto partnerské organizace (například Transparency International), a na tiskové konferenci oznámili, že ODS blokuje kontrolu státních firem. O problém se začala zajímat média. Po klíčovém jednání si Česká televize počkala na účastníky schůzky před vchodem a následně je pozvala i do Otázek Václava Moravce.

Nedlouho na to byl vyjednán kompromis, který zněl: „kontrolu umožníme, ale vypustíme z toho firmy, které jsou kótovány na burze.“ Tedy ČEZ.

Zpracovali a rozšířili jsme další analýzu s přehledem kontrol polostátních firem působící na burze v sousedních zemích, abychom vyvrátili výmluvy, že by Českou republiku po rozšíření kontroly čekaly arbitráže. Žádné arbitráže v zahraničí z těchto důvodů nikdy nebyly. Kateřina Klasnová ještě na základě těchto argumentů připravila pozměňovací návrh bez výjimky pro ČEZ, ale ten neprošel.

Červenec 2012 - novela jde do Senátu

Průběžně jsme oslovovali politiky, zjišťovali jsme, jaká je situace a nabízeli zpracované analýzy, podklady a argumenty pro přijetí zákona. O téma se zajímala média, na Aktuálně.cz například vyšel rozhovor s Jánem Jasovským - šéfem slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu, který kontroluje státní a obecní firmy již skoro 7 let. "Nekontrolovat třetinu majetku státu je nezodpovědnost," uvedl v rozhovoru.

Leden 2013 - Senát novelu zamítl

Celou dobu jsme jednali s politiky, sešli jsme se s více než 30 poslanci včetně ministrů, kteří byli pro rozhodování klíčoví. Několikrát jsme zapojili veřejnost, například prostřednictvím Pankrácké výzvy, desítky lidí v rozhodujících momentech psali politkům přes NapišteJim.

Nic z toho nestačilo, aby vláda udělala svůj první skutečně protikorupční krok, ale nevzdáváme to. V současné době intenzivně jednáme s poslanci, kteří o zákon usilovali, a které rozhodnutí Senátu stejně jako nás překvapilo.

Zvažujeme nyní společně všechny možnosti, jak problém kontroly veřejných peněz vrátit znovu do hry.