Mohu zabránit kácení smlouvou o odpovědnosti za stromy?

Odpověď poradny

Je to možné. Můžete se k péči o stromy zavázat na základě smlouvy příkazní, nepojmenované či slibu odškodnění. Každý z těchto typů řešení má svá pro a proti.

Účel převodu odpovědnosti

Rozhodující je zde motivace vlastníka ke kácení stromů. Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, zda vede vlastníka společnost E. k pokácení stromů jejich stav, který hrozí škodou na okolním majetku, či jen nevůle o stromy se starat. Další možností také může být oprávněná obava ze způsobení škody stromy v areálu společnosti v důsledku krizové situace, jakou je například vichřice. V úvahu připadá několik možností.

Převod vlastnictví

Převod vlastnictví ke stromům nepřipadá v úvahu. Porosty vysázené na pozemku a s tímto pozemkem trvale spojené, nemají povahu samostatné věci, protože jsou součástí pozemku, jako věci hlavní ve smyslu § 120 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Nelze tedy koupit stromy bez koupě samotné nemovitosti, jíž jsou součástí. Jedinou možností, jak pečovat o stromy na pozemku jiného vlastníka, je tedy na základě smlouvy přímo týkající se péče o stromy.

Péče o stromy na základě příkazní smlouvy

Péče o stromy (ořezání a úpravy) může být provedena především na základě příkazní smlouvy. Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Předmětem smlouvy by tak mohla být obecně činnost spočívající v údržbě stromů a péči o ně, která by mohla být vykonávána dlouhodobě, přičemž tato smlouva může být bezplatná. Příkazní smlouva je upravena v občanském zákoníku v § 724 a násl.

Pokud by následně byla způsobena škoda nedostatečnou péčí příkazníka (stará větev, která byla špatně ořezána, by spadla na auto stojící na bezprostředním parkovišti), odpovídal by za tuto škodu. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, který stanoví, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

Pokud by však škoda byla způsobena havarijním stavem stromů, kterému nešlo předejít ani s vynaloženou péčí o stromy, podle § 420 odst. 3 za ní odpovědný nebudete. Odpovědný by v takovém případě byl vlastník pozemku, který nesplnil prevenční povinnost podle § 415 občanského zákoník a stromy neporazil (pokud by tak bylo ve smlouvě ujednáno, mohl byste porážku stromu v případě rizika poškození okolního majetku provést i Vy, za případné nepokácení by pak po Vás mohl vlastník stromu chtít náhradu škody).

Jiná je situace v případě škody způsobené stromy při mimořádně silné vichřici, tedy události mimořádné, nepředvídatelné a neodvratitelné, neboť v takovém případě se jedná o tzv. vyšší moc, neboli událost nepředvídatelnou, za níž nelze nikomu přičíst zavinění. Poškozený proto v takovém případě nese všechny škodlivé následky sám. Tato zásada se však neuplatní v případě, že stromy byly v havarijním stavu a takovouto škodu bylo možné předvídat (pak odpovídá vlastník stromů – E., případně příkazník, který měl strom porazit).

Tento smluvní typ je tedy vhodný, pokud se vlastník pozemku nechce o stromy starat (například zajišťovat jejich ořez), avšak jejich vyvrácení nehrozí.

Péče o stromy na základě nepojmenované smlouvy

Při smluvní úpravě svých vzájemných práv a povinností nejsou smluvní strany omezeny jen na smluvní typy výslovně zákonem upravené. Účastníci určitého závazkově-právního vztahu tak mohou mezi sebou uzavřít nejen smlouvu typickou jako je smlouva o dílo a příkazní, které jsou jednotlivě upraveny v Občanském zákoníku, ale i smlouvu nepojmenovanou (tzv. inominátní, též netypizovanou).

Jednotlivé smluvní typy se nerozlišují podle toho, jak je smlouva označena; rozhodující je obsah smluvního ujednání, jímž jsou vymezena práva a povinnosti účastníků. Možnost smluvních stran upravit obsah závazkového vztahu odchylně od zákona je omezena jen tehdy, zakazuje-li to výslovně zákon nebo vyplývá-li z povahy ustanovení zákona, že se od něj nelze odchýlit.

Celá činnost by tak mohla být upravena na základě nepojmenované smlouvy, která by výslovně upravovala vaše povinnosti, co se týče péče o stromy a odpovědnosti z ní. Odpovědnost by takto dle našeho názoru bylo možné smluvně rozšířit i nad běžný rámec stanovený občanským zákoníkem, tedy zahrnout i odpovědnost za nezaviněnou škodu a škodu způsobenou tzv. vyšší mocí.

Slib odškodnění

Vlastnictví ke stromům na cizím pozemku tedy převést nelze, pokud je však prvořadým cílem společnosti zbavit se případné odpovědnosti za škodu způsobenou stromy, lze tak zřejmě učinit slibem odškodnění. Slib odškodnění je upraven v § 725 a násl. obchodního zákoníku.

Slib odškodnění znamená závazek slibujícího (vy) nahradit příjemci slibu (E.) škodu, která mu vznikne z určitého jednání, o které ho slibující žádá a k němuž není příjemce slibu zásadně povinen. Je otázkou, zda by za toto jednání mohlo být považováno i přenechání péče o stromy.

Slib odškodnění musí být učiněn písemně. Stává se závazným jeho doručením příjemci. Pro příjemce to však neznamená povinnost jednat způsobem, o který je slibující žádán. Jen pro případ, že se tak jednat rozhodne, vzniká mu právo z poskytnutého slibu odškodnění.

Slibem odškodnění se tak lze zavázat k náhradě škody způsobené stromy v rozsahu, v jakém by jí měla společnost E.